Lucie Obermanová

Jogínka


duši jsem vždy cítila, že mi něco chybí. Byla to právě jóga. Rozhodla jsem se začít cvičit doma. Stalo se to velmi rychle a cvičila jsem každé ráno. Z jógy se stal můj rituál, jako je pro někoho káva.

K józe jsem se dostala přes kamarádku, která mě před pěti lety přivedla na první lekci. Tehdy jsem ještě netušila, že se vydám jógovou praxí, která bude naplňovat každý můj den. Začínala jsem v Józe v denním životě, kde jsem prošla šesti díly systému hinduistické jógy.

Jedno léto jsem odjela na velkou studentskou akci a rozhodla jsem se, že tam zkusím ráno cvičit jógu s ostatními. Podpořilo mě každé ráno skoro 40 studentů svou účastí. Uvědomila jsem si, že chci jógu předávat dál a ukazovat tak její celistvost.

Od té doby cítím, že mám v józe co předat, že je to něco většího, než si sama dokážu představit. Sama se neustále zlepšuji a učím se nové pozice skrze jógovou inspiraci.

Pro mě jóga znamená nejen klid v mysli, ale i uzemnění, vyrovnání, práce s dechem, narůstající flexibilita těla a kontakt sama se sebou. Není to pouze cvičení s tělem, ale i s duší.

Své lekce vedu svým srdcem a sama se nechávám vést vyšším vedením, které skrze každého z nás proudí, pokud se oddáme své radosti a vášni.

Těším se na společné plynutí v rytmu dechu.